|
|
Komparace zahraniční politiky Spojených států prezidentů Donalda Trumpa a Baracka Obamy v rámci Izraelsko-palestinského konfliktu
Starec, Jan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou a následnou komparací přístupů obou amerických prezidentů Baracka Obamy (2009-2017) a Donalda Trumpa (2017-2021) v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu. Cílem práce je odpovědět na výzkumnou otázku, který z prezidentů zastával větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu. Hlavní výzkum doplňují další dvě výzkumné otázky: zaprvé, zda byla pro pokrok v mírovém procesu konfliktu během funkčních období Obamy a Trumpa přínosnější americké role mediátora, či role soudce. A za druhé, jakým způsobem Obama a Trump připravili půdu pro budoucí pokračování izraelsko-palestinského mírového procesu, neboli která z jejich rozhodnutí týkající se mírového procesu mají potenciál přispět k budoucímu řešení tohoto konfliktu. Práce obsahuje analýzy strategií a politických rozhodnutí obou prezidentů v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu, v době jejich funkčních období. Následně navazuje analýza a komparace přístupů obou prezidentů, včetně hlavních rozdílů a shod, například v pojetí dvoustátního řešení či dalších klíčových otázek mírového procesu. Na základě provedeného výzkumu autor došel k následujícím závěrům. Větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu jednoznačně zastával Barack Obama, nikoliv Donald Trump,...
|
|
|
Vliv americké zahraniční politiky na palestinsko-izraelský konflikt v letech 1989 až 1997
Bokša, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Cílem práce je komparovat G. H. W. Bushovu a W. J. Clintonovu zahraniční politiku v rámci izraelsko-palestinského mírového procesu mezi lety 1989 až 1997. Práce se tak věnuje především období Madridské mírové konference a uzavření dohod z Osla. První dvě kapitoly se zaměřují na základní a klíčové aspekty jak Bushovy, tak Clintonovy blízkovýchodní politiky. Třetí kapitola je poté komparací jejich zahraničních politik ve třech základních oblastech. Jedná se o komparaci jejich aktivního a pasivního přístupu uplatňovaného jak při zajišťování mírových rozhovorů, tak při jejich průběhu; komparaci jejich přístupu k izraelské politice budování osad, která představovala hlavní překážku mírových rozhovorů a komparaci vztahu Bushovy i Clintonovy administrativy k rezolucím č. 242 a 338, které tvoří základ pro řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Závěr práce se věnuje výsledkům komparace, ze kterých vyplývá, že se Bushova zahraniční politika ukázala být ve sledovaném období úspěšnější.
|
|
|
Analyzing Colombia´s civil conflict, the peace process and future prospects using study cases
Hettmerová, Šárka
Tato bakalářská práce se věnuje tématu Analýza civilního konfliktu v Kolumbii, mírového procesu a budoucích vyhlídek za použití případové studie. Teoretická část mapuje obecné aspekty a informace o historickém zázemí v Kolumbii. Dále popisuje vybrané dominantní skupiny podílející se na více než 50 letém konfliktu, společně s nerovnoměrným rozložením půdy a s ním související dopad na průběh konfliktu. Práce se zabívá průběhem a obtížným dosahováním mírové dohody na pozadí historického kontextu, končící podpisem finální mírové dohody v listopadu 2016. Studie byla provedena na základě rešerše literatury s využitím primárních a sekundárních zdrojů. Cílem práce je analyzovat historické příčiny konfliktu, jeho hlavní aktéry a sociální důsledky vyplývající z konfliktu. Praktická část výzkumu je postavena na polostrukturovaném dotazníku, který byl vyplněn vzorkem vysokoškolských studentů žijících převážně v Kolumbii a České republice. Následně jsou informace získané z průzkumu analyzovány a provedeny identifikace možného potenciálu pro zlepšení situace. Informace by měly sloužit lidem pocházející ze zemí mimo Kolumbii, kteří jen stěží dokáží pochopit aktuální události spojené s mírovými procesy, a Kolumbii mají asociovanou pouze jako zemi drogových problémů.
|
|
|
Politický marketing Sinn Féin mezi lety 1996-2007
Kratschmer, Adam ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výzkumem politického marketingu severoirské strany Sinn Féin v období mezi lety 1996-2007. Práce je rozdělena do tří kapitol na základě volebních období do Severoirského fóra a následně do Severoirského shromáždění. Sinn Féin během tohoto období prošla značným vývojem. Tento vývoj je rozdělen do fází, které následně pomohou určit, jakým typem strany je Sinn Féin v rámci typologie stran Jennifer Lees- Marshmentové. Sinn Féin se během zmíněného období přesunula ze strany orientované na produkt (POP) ke straně orientované na prodej (SOP). Strana postupně proměnila svůj přístup v politice. Z původní extrémistické strany, která není ochotná participovat na dění v zemi, se stala nejen mainstreamovou, ale také druhou nejsilnější stranou v rámci Severního Irska. Strana v průběhu několika období profesionalizuje komunikaci nejen v rámci strany samotné, ale také komunikaci strany vůči médiím. Postupně se jí podařilo vytvářet nový "produkt", který se zakládá na podpoře mírového procesu a Velkopáteční dohody. Postupem času ale strana naráží na problémy v souvislosti s polovojenskou organizací IRA, se kterou byla Sinn Féin v minulosti spojena. Vzhledem k posunu Sinn Féin na stranu orientovanou na prodej a fáze průzkumu trhu si strana uvědomila škodlivost tohoto problému a postupně v...
|
|
|
Konflikt v Severním Irsku
Kuklová, Barbora ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce zkoumá, analyzuje a hodnotí mírové smlouvy podepsané během procesu vyjednávání v Severním Irsku od 60. let 20. století do roku 1998. Zároveň objasňuje jednotlivé události, které způsobily severoirský konflikt a teorii konfliktů, jejíž znalost je pro tuto problematiku žádoucí.
|
|
|
Turecko jako mediátor izraelsko-palestinského konfliktu : analýza dosavadní role a potenciálu do budoucna
Michálková, Kateřina ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Práce se bude zaobírat dosavadními, nepříliš úspěšnými mediačními aktivitami Turecka v rámci řešení izraelsko-palestinského konfliktu a bude zkoumat jeho potenciál stát se opravdu efektivním mediátorem tohoto konfliktu v budoucnu. Izraelsko-palestinský konflikt je i mnoho dekád od svého vzniku stále jedním z nejzávažnějších problémů mezinárodní bezpečnosti a zkoumání možností jeho řešení je tedy vysoce aktuální. Turecko je státem s výjimečným postavením, neboť je na jednu stranu zemí dotyčného regionu a součástí islámské civilizace, na druhou stranu je blízkým partnerem Spojených států amerických, které jsou však i klíčovým partnerem Izraele - je zde tedy jistý potenciál pro dobré vztahy s oběma stranami konfliktu. Turecké snahy stát se mediátorem v tomto vleklém konfliktu se objevují již od počátku 90. let, a ačkoliv v éře vlády AKP došlo k postupnému zhoršování vztahů s Izraelem, které vyvrcholilo přerušením diplomatických styků v září 2011, omluva Izraele za smrt tureckých občanů na lodi Mavi Marmara, vyslovená na jaře roku 2013, odstartovala opětovné sbližování těchto dvou zemí. Tato diplomová práce se pokusí na základě analýzy předchozích tureckých mediačních pokusů a nezávislých proměnných působících na hypotetický budoucí mediační proces zodpovědět dvě výzkumné otázky: "Může se Turecko v...
|
|
|
Vliv americké zahraniční politiky na palestinsko-izraelský konflikt v letech 1989 až 1997
Bokša, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Cílem práce je komparovat G. H. W. Bushovu a W. J. Clintonovu zahraniční politiku v rámci izraelsko-palestinského mírového procesu mezi lety 1989 až 1997. Práce se tak věnuje především období Madridské mírové konference a uzavření dohod z Osla. První dvě kapitoly se zaměřují na základní a klíčové aspekty jak Bushovy, tak Clintonovy blízkovýchodní politiky. Třetí kapitola je poté komparací jejich zahraničních politik ve třech základních oblastech. Jedná se o komparaci jejich aktivního a pasivního přístupu uplatňovaného jak při zajišťování mírových rozhovorů, tak při jejich průběhu; komparaci jejich přístupu k izraelské politice budování osad, která představovala hlavní překážku mírových rozhovorů a komparaci vztahu Bushovy i Clintonovy administrativy k rezolucím č. 242 a 338, které tvoří základ pro řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Závěr práce se věnuje výsledkům komparace, ze kterých vyplývá, že se Bushova zahraniční politika ukázala být ve sledovaném období úspěšnější.
|
|
|
Britsko-severoirské vztahy po roce 1998 v kontextu devoluce
Hecht, Petr ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Bakalářská práce Britsko-severoirské vztahy po roce 1998 v kontextu devoluce zkoumá vývoj a příčiny periodizace fungování severoirského autonomního shromáždění od podpisu Velkopáteční dohody (GFA) do roku 2012. Práce ve stejném časovém období sleduje vývoj a proměny v politice britské vlády k Severním Irsku, reflektuje jednání hlavních severoirských politických stran a nastiňuje roli irské vlády. Práce využívá metody případové deskriptivní studie. Na základě zjištěných údajů je patrné, že se politická situace v Severním Irsku výrazně stabilizovala až s odzbrojením polovojenských skupin, hlavně IRA. K uklidnění situace výrazně přispěla i změna v přístupu vlády Spojeného království k Severním Irsku. Přesto proces vytvoření stabilní politické reprezentace a fungujících legislativních a exekutivních orgánů trval téměř deset let od podepsání GFA. Transformace společnosti bude trvat ještě déle.
|
|
|
Angažovanost americké zahraniční politiky na summitu v Camp Davidu 2000
Boháčová, Veronika ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje angažovanost americké zahraniční politiky na summitu v Camp Davidu v roce 2000. Na summitu mělo dojít k vyvrcholení mírového procesu mezi Izraelci a Palestinci, k podepsání konečné dohody a k nastolení trvalého míru. Tehdejší izraelský premiér Ehud Barak a palestinský vůdce Jásir Arafat však konečnou dohodu nepodepsali a místo míru byla vyhlášena druhá intifáda. Konečná mírová dohoda nebyla mezi Izraelci a Palestinci uzavřena dodnes. Řada odborníků se dodnes domnívá, že v době vlády Billa Clintona byly obě strany k vyřešení konfliktu nejblíže. Bakalářská práce na základě rešerše a posléze analýzy vybraných, především sekundárních zdrojů, zkoumá dění před summitem a na summitu a usiluje o poskytnutí co možná nejobjektivnějšího pohledu na vliv Spojených států na přípravy, průběh a výsledek summitu. Mediálně rozšířenější americko- izraelská interpretace, že na summitu došlo k bezprecedentní velkorysé nabídce Izraele a jejímu nekompromisnímu odmítnutí Jásirem Arafatem, má k objektivnímu pohledu poměrně daleko. Stejně tak méně rozšířená palestinská verze, že šlo o americko-izraelské spiknutí, jehož cílem byla legalizace izraelské okupace, má vážné mezery. Mírový proces 90. let ukázal, že americké administrativě chyběla vůči izraelsko-palestinskému konfliktu detailně...
|
|
|
Vývoj v Severním Irsku po Velkopáteční dohodě (1998-2008)
Čapková, Zuzana ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Dopita, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá etnicko-náboženským konfliktem, který rozděloval v nedávné minulosti severoirskou společnost na dvě nesmiřitelné komunity. Rozhovory zprostředkované irskou a britskou vládou mezi hlavními severoirskými politickými stranami na konci 90. let otevřely prostor pro novou fázi mírového procesu, na jejímž konci stál podpis Velkopáteční dohody v roce 1998. Dohoda umožnila po složitých jednáních sestavit vládu a podruhé obnovit v Severním Irsku devoluci pozastavenou v roce 1974 kvůli násilným střetům v roce 1969. Práce analyzuje desetiletý vývoj v provincii po roce 1998 s důrazem na politickou situaci, dokončení mírového procesu a sbližování obyvatelstva. Velkopáteční dohoda ošetřuje fungování nových institucí založených na spolupráci v rámci Severního Irska, mezi Severním Irskem a Irskou republikou a mezi irskou a britskou vládou. V centru pozornosti stojí proces odzbrojení, které výrazně rozdělovalo politické představitele i severoirskou společnost a dlouhodobě bránilo uzavření kompromisu. Mezi další témata patří provedení policejní a justiční reformy, přispění k usmíření obyvatelstva Severního Irska stejně jako uznání rovnosti v právech a péče o oběti násilných činů spojených s konfliktem. Cílem této práce je sledovat dopady Velkopáteční dohody na vývoj v Severním Irsku a...
|
host ::
RSS.